Syn.: Atocion noctiflorum (L.) Opiz, Cucubalus noctiflorus (L.) Mill., Elisanthe noctiflora (L.) Rupr., Lychnis noctiflora (L.) Schreb., Melandrium noctiflorum (L.) Fr., Saponaria noctiflora Fenzl ex Nyman
Česká jména: neplodník noční květ (Opiz 1852), knotovka noční (Domin et Podpěra 1928, Dostál 1950), tetřice noční (Dostál 1989), silenka noční (Kubát 2002)
Slovenská jména: knotovka nočná (Dostál 1950), silenka nočná (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Caryophyllaceae – hvozdíkovité
Rozšíření: Evropa od Britských ostrovů a jižní části Fennoskandie přes střední Evropu po severovýchodní Středozemí, dále na východ až po Altaj. Druhotně i v Severní Americe. U nás je archeofytem rozšířeným převážně v nížině a pahorkatině českého i moravského temofytika a sousedících okrajových oblastech mezofytika.
Ekologie: Plevel v polních kulturách, někdy i zahradách, často na úhorech, řidčeji rumiště, prostory železničních zastávek apod. Nejčastěji na vápnitých půdách. Kvete od května do září.
Popis: Jednoleté až dvouleté, obvykle 10–30 cm vysoké byliny. Lodyha nejčastěji jediná, přímá, chudě větvená, u statných exemplářů i bohatě větvená, pýřitá až srstnatá, nahoře lepkavá. Přízemní a nejdolejší listy obkopinaté, k bázi zúžené, střední a horní listy obkopinaté nebo eliptické. Květenstvím je vidlan, někdy přecházející v krátký vijan. Květy oboupohlavné, kalich 17–29 mm dlouhý, chlupatý a lepkavý, čepel korunních lístků dvoudílná, na líci bílá až narůžovělá, na rubu smetanově bílá až bledožlutá, pakorunka vyvinuta, čnělky 3. Tobolky šestizubé.
Ohrožení a ochrana: Vzhledem k ústupu patří k vzácnějším druhům vyžadujícím pozornost (C4a).
Záměny: Podobná silenka širolistá bílá (Silene latifolia subsp. alba) se liší pěti čnělkami, tobolkami otvírajícími se deseti zuby a jednopohlavnými květy.
Poznámka: Plně rozkvetlé květy lze pozorovat pouze ve večerních hodinách.
Fotografováno dne 26. 9. 2011 (Česko, Buštěhrad).